V Bruselu začíná práce v parlamentních výborech. Vybral jsem si výbor pro životní prostředí (ENVI) a naše konzervativní frakce mě zvolila koordinátorem. Reálně to znamená na jedné straně víc práce, na druhé straně víc vlivu a informací. Dnešní report je proto o trochu delší.

Proč jsem si vybral ENVI, když jsem většinu profesní práce věnoval zahraničním a bezpečnostním věcem? Za prvé – zahraniční a bezpečnostní politika není primárně v kompetenci EU, je to tedy jen řečnění. Naopak životní prostředí v kompetenci má a politicky bude dalších pět let hlavním bojištěm. ENVI je poprvé v historii největším parlamentním výborem ze všech. Podaří-li se „zelené vlně“ prosadit záměry při boji s klimatickými změnami, pocítí to v peněžence i životním stylu úplně každý. Neexistuje přitom žádná záruka, že investované prostředky přinesou očekávané výsledky. Třeba že nebude takové parno jako dnes. Platí to tím spíš, že ostatní důležití hráči jako Čína nebo USA nejeví žádné nadšení Evropu následovat. Budu proto zastávat – tak jako dosud – pozici zdravé skepse a realismu. Za druhé – ochranu životního prostředí ovšem považuji za bytostně konzervativní téma. Jako ODS i česká pravice se mu máme věnovat víc a kompetentněji, než tomu bylo dřív. Nejde ale o to přejímat ideologický a sociálně-inženýrský přístup, který prosazují zelení a rudí. Jde o to mít zodpovědnou politiku, která předá přírodu a svět našim potomkům v lepším, ne horším stavu než dnes. Lepší nakládání s vodou v krajině, nahrazování plastů nebo ochrana biodiverzity – to vše má nepochybně smyl. A za třetí – vracím se tím tak trochu do mládí. Přírodní vědy jsem kdysi vystudoval a o něco o tom stále vím. Mám dokonce vysokoškolské zkoušky z klimatologie – na rozdíl od zdejších zelených politruků, kteří zpravidla studovali úplně něco úplně jiného.

A teď ještě jeden postřeh z prvních jednání ENVI. Formálně vládne EP trojkoalice evropských lidovců, socialistů a „liberálů“ (kteří se nyní nazývají „obnovitelé“, protože levičák Macron nesmí doma používat slovo „liberál“, které zní pro jeho francouzské voliče příliš pravicově – sic!). Předsedou ENVI je Macronův „obnovitel“ z Francie Pascal Canfin (na fotu v saku), bývalý člen francouzské strany Zelených. Fakticky ale agendu nastoluje lídr Zelených v EP – Holanďan Bas Eickhout (na fotu v košili). Ač Zelení nejsou formálně v koalici, vystupují velmi ofenzivně, přesvědčivě a autenticky. Tradiční strany (lidovci a socialisté) jsou naopak defenzívní, jejich lídři nudní, nepřesvědčiví a zelené vlně jen krok za krokem ustupují (nemá cenu je ani fotit). Vidíme tu předobraz toho, co se děje v Německu, kde CDU a SPD ztrácejí a Zelení trvale posilují. Mají-li lidé volit mezi originálem a kopií, berou prostě originál. Co z toho plyne? Máme-li zodpovědně bránit svobodný svět, který máme rádi, musíme pro naši agendu víc „hořet“. Jedině tak „zapálíme“ lidi kolem.